Důvěřovat Bohu
Musíš cítit Boha, abys mu věřil, nebo víš, že tam je dost?

Můj syn ještě neměl hodiny plavání, ale chce se učit. Nedávno jsme byli na výletě a v hotelovém bazénu jsem se pokusil pomoci mu naučit se vznášet se na zádech tím, že mi položil paži pod záda a přiměl ho, aby se uvolnil natolik, aby vznášel, zatímco jsem ho stále držel. Nejdřív si nedal ruce a nohy rovně, pak měl krk ztuhlý a držel hlavu z vody. Bez ohledu na to, jak moc jsem mu řekl, aby se uvolnil, neudělal to.

Nakonec jsem řekl: „Zane, máma tě miluje víc než cokoli a já tě neopustím.“

Neví toto dítě, že ho miluji? Proč mi nevěří? Díky těmto slovům se však Zaneino tělo uvolnilo, položil hlavu do vody a vznášel se na mé ruce. Viděl jsem mír předjíždět jeho tělo, když změkl svaly a zavřel oči.

Není to jako náš vztah s Bohem? Vždy se snažíme, chceme, aby se ujistili, že je tam, chce cítit jeho dotek a vyděsit, když jsme nešťastní a nemůžeme cítit jeho ruku na nás. Myslím, že David věděl, o čem mluví v Žalm 139, když řekl:

„Obklíčil jsi mě;
Položil jsi na mě ruku. “
a později, „Vaše pravá ruka se mě bude držet.“

Jsme tady, plovoucí kolem tohoto velkého děsivého světa, který opravdu neví, jak plavat, ale chápeme, že existuje velmi reálná šance na utopení. Přesto, když je Boží ruka na nás a on mluví slovy lásky, snaží se nás ujistit, že nás nenechá upustit.

Kdy budeme relaxovat? Kdy zjistíme, že stačí vědět, že je tam, že vede nejen naše životy, ale všechno kolem nás? Zná počet chloupků na našich hlavách a když vrabec padá z nebe, ale z nějakého důvodu se nemůžeme jen uvolnit a nechat ho udělat svou věc. Napínáme naše krky z vody a bijeme kolem se svými ztuhlými pažemi a nohama ve strachu, že nás pustí.

Nepustí to. Teď ne. Nikdy.

Video Návody: Proč můžu důvěřovat Bohu? (Duben 2024).