Následná volba
Každý jednotlivý případ zneužití se liší od jiného. Forma zneužívání se může lišit. Vnímané zdůvodnění zneužívajícího incidentu se může lišit. Pachatelé se od sebe navzájem liší. Proto žádný z případů týrání nelze řešit stejně jako druhý. Každý je svým vlastním případem a musí se s ním zacházet individuálně, přičemž konečný výsledek musí být ve všech případech stejný - ochrana dotčeného dítěte.

Chci se blíže podívat na výběr. Příkladem by mohl být rodič závislý na drogách nebo alkoholu. Jak jsem řekl ve svém předchozím článku, drogy a alkohol často převyšují potřeby, které má dítě, zanechávajíc ho zanedbávané a zneužívané. Mohou alkoholičtí rodiče a rodiče závislí na drogách skutečně udělat logickou volbu, zda své děti zneužívají nebo zanedbávají? Nevěřím, že mohou. Víš, věřím, že se zneužíváním návykových látek přichází skutečnost, že jsou narušeni a nemohou udělat logickou volbu. Když je člověk závislý na látce, stává se jeho další oprava jejich prioritou. Je pravda, že občas mohou toužit nedělat to, co dělají, ale jejich tělo touží po látce, na kterou jsou závislí, a to bude jejich hlavní zaměření. Jak jsem již dříve sdílel, alkoholický rodič by mohl nalít láhev alkoholu dolů do dřezu a chtít se zastavit, ale když jejich tělo začne procházet výběry, stanou se poháněni, aby naplnili touhu svého těla. Volba není něco, o čem se domnívám, že mohou v tu chvíli uvažovat.

Nyní věřím, že je to jiný příběh pro ty rodiče, kteří zneužívají návykové látky, když jsou v rehabilitačním programu a snaží se zůstat čistí a střízliví. Jakmile se dostanou do původních výběrových řízení a začnou se pokoušet žít svůj nový život, budou denně čelit výběru. Jejich výběr bude, zda pít nebo ne pít léky, které kdysi dělali. Tato volba bude rovněž určovat, zda své děti zneužívají či opomíjejí. Pokud se rozhodnou pít alkohol nebo drogy, jsou opět postiženi a nemohou se již jasně rozhodnout, zda ublížit nebo nezranit své dítě. Jejich závislost se opět stává jejich ohniskem.

Můj další příklad jsou rodiče, kteří sami přežili zneužívání dětí. V tomto příkladu jsou dvě skupiny. První skupinou jsou ti rodiče, kteří přežili a hledali odbornou pomoc při překonávání jejich minulého zneužívání. To není skupina, na kterou se chci v tomto článku zaměřit, protože se domnívám, že tato skupina rodičů učiní správné rozhodnutí, že nebude pokračovat v cyklu zneužívání, protože se vzdělávají o vhodných metodách disciplíny.

Druhou skupinou jsou ti rodiče, kteří přežili zneužívání dětí a nevyhledali odbornou pomoc. Místo toho i nadále trpí emocionálně a mentálně a nemusí vědět jinak, kromě toho, co prožili a byli učeni jako samotné děti. Možná neznají žádnou jinou metodu disciplíny, než to, co se na ně použilo. Je vysoce pravděpodobné, že budou pokračovat ve zneužívání svých vlastních dětí. Je to otázka volby pro tyto rodiče? O tom lze pravděpodobně velmi diskutovat, protože zatímco znají bolest a trauma zneužívání, neznají žádný jiný způsob disciplíny. Mohou se tedy vědomě a zdravě rozhodnout, že nezneužijí? Nejsem si jistý, zda mohou. I když chápou, co zneužívání způsobuje člověku, nemusí být schopni důvodovat, že není v pořádku pokračovat v tomto zneužívání.

Slyšel jsem, že mnoho lidí tvrdí, že byli plácnutí, plácnutí, zasažení hůlkou, zasažení pásem atd. A dopadli dobře. Jejich myšlení je pak vede k přesvědčení, že tato forma disciplíny je vhodná, pokud tomu tak není. V tomto konkrétním případě je tedy opět obtížné pochopit volbu. Jsou zachyceni mezi vědomím toho, jak se cítili jako děti, když je jejich rodiče fyzicky, emocionálně nebo mentálně zranili, a jak disciplinovat své vlastní děti, když se nechovají. Také by si neměli myslet, že kázeň použitá na nich není vhodná; tak, myšlení, že oni dopadli v pořádku.

Každý případ se skutečně liší od jiného. Věřím, že existují případy, kdy si rodič může vybrat, zda své dítě udeří nebo ne. Rodič, který má na svých rukou křičící dítě, si může vybrat, zda toto dítě potřást nebo ne, nebo dát dítě do postýlky a odejít. Rodič, který měl v práci špatný den, se může rozhodnout, že své dítě nezasáhne stresem a hněvem. Rodič, který musí vyčistit nepořádek, může učinit rozhodnutí, že na své dítě nezasáhne nebo nebude křičet. Před přijetím předpokladu, že je možné si vybrat, však musí být zváženy faktory. Není to vždy tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.



Video Návody: Prezident Zeman Napaden - volby 2018 (Smět 2024).