Obezita je morální záležitost
Dvě třetiny dospělých v Británii trpí nadváhou a jeden ze čtyř je obézní. Obezita je nyní oficiálně klasifikována jako nemoc. Je to epidemie, která nahušťuje světovou populaci tukem.

Od zavedení kukuřičného sirupu do naší potravy na začátku sedmdesátých let přibývají lidé na váze. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy se přidává k většině zpracovaných potravin a nápojů, které konzumujeme jako sladidlo. Částečně je zodpovědný za zvýšení pasových linií.

Průměrné západní jídlo je založeno na produktech z kukuřice. Maso vyráběné maso se krmí kukuřicí, hranolky se smaží v kukuřičném oleji, chléb se vyrábí s kukuřičným sirupem, takže vydrží déle a fruktóza nahradila sacharózu v sycených nápojích. Dnes existuje přímá souvislost s nadměrnou produkcí kukuřice a úrovní obezity. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy protéká žilami každého, kdo konzumuje sodu nebo rychlé občerstvení, což zase výrobcům přináší obrovské zisky.

Samotný kukuřičný sirup nelze obviňovat z obezity, protože všichni bychom měli být schopni ovládat to, co vkládáme do našich těl. Naše životní styly jsou tak zaneprázdněné, že mnozí z nás konzumují zpracované nebo zmrazené jídlo, spíše než je vaří z čerstvých. Zpracovaná jídla jsou naložena kaloriemi a solí a nikdy se nenaplňují jako domácí jídla, přesto se na ně občas obracíme.

Lidé si nemyslí, že obezita je hříšná nebo morálně nepřijatelná. Tuková těla byla přijata jako součást života dvacátého prvního století, ale obžerství z nich činí bohy břicha. Sebekapacita zmizela z módy a dovolujeme si konzumovat stále větší množství jídla, dokud nebudeme doslova nemocní. Nemoci jako bulimie jsou na vzestupu a kdokoli s tímto nefunkčním životním stylem plýtvá drahocenným jídlem zvracením na toaletu.

Bůh nám dal zdravé čerstvé jídlo, abychom podpořili naše tělo, ale tolik z nás věří, že je v pořádku jíst a pít nadměrně, abychom uspokojili naše žaludky a naše ega. Vidíme to skvělé výkrmné jídlo v nabídce a naše oči se zvětšují než naše břicha. Zdá se, že jsme ztratili veškerý smysl pro zodpovědnost, pokud jde o krmení sebe samých. Nemáme povinnost, aby naše děti viděly, že jedí výživnou a zdravou stravu namísto nezdravých potravin, které z nich dělají tuk?

Povolili jsme společnostem vyrábějícím zpracované potraviny diktovat způsob, jakým jíme. Je jim jedno, jestli to, co konzumujeme, je pro nás špatné, protože mají zájem pouze o větší zisk pro své akcionáře. Jsou to tito lidé, kteří jsou skutečnými žravci v našich společnostech, a měli by být odpovědní za jedy, které prodávají a vydávají jako zdravé jídlo.

Odpovědnost za obezitu spočívá v každém z nás, měli bychom přemýšlet o tom, co vkládáme do břicha a kolik cvičení dostáváme ve srovnání s tím, co konzumujeme. Obžerství je odsuzováno ve všech náboženstvích a zmiňováno v Bibli i Koránu.

Kapitola 7, verš 31
Ó děti Adama, pěkně se oblékni, když půjdeš do mešity. A mírně jíst a pít. Určitě nemiluje žerty.

Video Návody: Jaroslav Max Kašparů: Na morální díry dáváme technické záplaty (Smět 2024).