Uznání a uznání ostatních

• Smět 14, 2024

Přišel na návštěvu velmi milý přítel a přinesl mi nějaké narozeninové květiny. Komentovala, že si přečetla můj článek o tom, jak přivést děti na dospělou párty. Řekla, že má rád můj smysl pro humor, že se směje nahlas a sdílí ji se svým manželem, který se také směje. Řekla, že se jí líbí, jak píšu. Cítil jsem se opravdu skvěle. Nemám moc komplimentů při psaní. Velmi málo lidí mi dokonce dalo vědět, že čtou mé články. Můj nevlastní otec je opravdu milý, když se ujistím, že vím, že nejen četl článek, ale že se mu to líbilo.

Napadlo mě, že možná nedám lidem vědět, jaký dopad na mě mají nebo že je uznávám za jejich úsilí. Řeknu svým přátelům, na čem mi záleží? Nechám své rodiče vědět, když udělali něco, co mě opravdu potěšilo? Bohužel to asi neudělám dost a opravdu to musím udělat víc. Dokážete ostatní příliš poznat? Pokud bych se měl snažit uznat alespoň dva lidi (jiné než můj manžel a děti, kterým každý den děkuji / miluji nebo je poznávám), znamenalo by to změnu? Samozřejmě by to pro příjemce znamenalo něco jiného a bylo by pro mě lepší, kdybych věděl, že uznání i v jeho nejmenší podobě pomohlo jiné lidské bytosti.

V tomto světě, kde již neposíláme děkuji, si není divu, že lidé hádají své úsilí a většinou se nesnaží navázat spojení s ostatními. Neděkujeme někomu, kdo uklidil jejich dům, naplánoval jídelní lístek a koupil chlast, abychom se mohli pobavit pouhým přivedením příloh. To je poslední potluck, kterého jste se zúčastnili, lidi. Hledali jste dokonce hostitele a hostitelku a pozdravili? Řekl jsi jim sbohem a poděkoval jim za hezký čas? A co dál? Pomůžete vyčistit? Posílejte další den aspirin a pomerančový džus na pomoc při jejich kocovině? Pokud neuznáváte, co jiní udělali, aby vám zajistili zábavný čas, děkujete alespoň osobě, která pro vás drží dveře, nebo vám přeje štěstí na pracovním pohovoru nebo mnoha dalších věcech, které se vám přihodí nějakým způsobem?

Protože dnes mám narozeniny, dostávám poznámky o FB od přátel a příbuzných, kteří si mě přejí. Jeden kamarád ze střední školy si vzal čas na psaní nejen Všechno nejlepší k narozeninám, ale připomněl mi, že byla vděčná za to, že si zlomila kotník, a pomohl jsem jí se všemi úkoly, které se hromadí po chybějící škole. Úplně jsem zapomněl, že jsem dokonce pomáhal, dokud to nevyzvedla. Jsem rád, že jsem jí pomohl před lety, když bojovala. Musím přiznat, že pro ni bylo opravdu hezké to zmínit o několik let později a dejte mi vědět, že to dodnes ocenila.

Jak odlišný by byl váš život, kdybyste při plánování svého dne mysleli na jednoho nebo dva lidi, kteří vás přiměli usmívat se? Teď si to pomyslete a vymysli způsob, jak jim oznámit, že jste ocenili, že ovlivnili váš život. Určitě to bude zpočátku cítit otřepané. V cynickém světě, ve kterém žijeme, je sarkasmus snadnější než vděčné potvrzení. Ale doufám, že se tím nebudete vyhýbat. S největší pravděpodobností, když si uděláte čas, abyste to jednou nebo dvakrát udělali, už se nebude cítit divně. Pravděpodobně se divíte, proč jste to zpočátku zpochybňovali.

To je dobrý začátek. Zveřejním to na mém fóru a na stránce FB. Uvidíme, jaká vlákna z toho získáme.

Jen abys věděl, jsem vděčný za všechny mé čtenáře. Jste z celého světa a jsem rád, že když se moje články budou psát, najdete v nich nějakou hodnotu. Pro ty z vás, kteří odpovíte a dáte mi vědět, že jste si je užili, vám děkuji. A pro ty z vás, kteří jdou dále a používají tento článek jako základ pro ovlivnění změn ve vašem životě, dejte mi prosím vědět, jak se ukázalo. Může to být začátek jiného článku.

Video Návody: Extra Host Markéta Galuszková: Po drsné šikaně přišlo uznání od Leoše Mareše (Smět 2024).