Rámování debaty

• Smět 12, 2024

Kniha Jeffreyho Feldmana, Rámování debaty: Slavné prezidentské projevy a jak mohou progresivisté použít pak ke změně konverzace (a vyhrát volby), se dívá na prezidentské projevy republikánů a demokratů v historickém pořadí, aby učila progresivní způsoby, jak identifikovat a aplikovat rámce implementované v řečech. Ukazuje, že tyto rámečky mohou být použity v projevech pro politiky, v akci pro aktivisty a v debatách u běžných občanů.

Začíná první inaugurační adresou George Washingtona tím, že identifikuje klíčová slova řeči jako volání, země, skromný, poslušnost, sluha a hlas; identifikuje strategii řeči jako „Občan hostující hvězdy - řekni svému příběhu - žádný plat“. Ukazuje, jak jsou použity při konstrukci skromného služebníka. Washington tvrdí svému publiku, že nad ním vládnou, ne naopak. Feldman vysvětluje, že politik může tento rámec použít v řeči tím, že odkazuje na hlas země a personifikuje zemi: „Slyšel jsem hlas země, která mi účtuje, abych bránil a posílil sociální zabezpečení.“ Feldman vysvětluje, že aktivista mohl tento rámec aplikovat, když hovořil s ostatními tím, že vysvětlil jejich osobní povolání sloužit, jakou událost jim inspirovala sloužit, ve chvíli, kdy věděli, že byli „povoláni“ a jaká akce z tohoto volání vyplynula. Feldman ukazuje, že tentýž rámec lze implementovat do méně strukturovaných debat u jídelního stolu tím, že ilustruje koncept vládnutí jako služby namísto pro osobní obohacení. Washington odmítl zaplatit za svou funkci prezidenta. Tento rámec by mohl být použit při diskusích o Kongresmanech, kteří odmítají své zvýšení až do zvýšení minimální mzdy.

S Gettysburgovou adresou Abraham Lincolna využívá Feldman příležitost dále vysvětlit rozdíl mezi výslovnou zprávou a rámcem, který je implicitní. Feldman říká, že: „Abychom našli zprávu, musíme hledat nejdůležitější větu nebo frázi. Naopak, abychom našli rámec, musíme nejprve položit několik otázek o řeči, shromáždit některá klíčová slova a pak dát hlas nevyslovené logice, která nařizuje celou řeč. Zejména musíme hledat jakákoli slova, která se znatelně opakují, protože framerové opakují slova v projevech nejen proto, aby vyvolali rámec, ale aby na něj upoutali pozornost. “ V první linii Lincolnovy řeči vyvolal rámeček „We the People“, zdůraznil tento rámec opakováním slova „people“ třikrát za sebou na konci řeči.

S inaugurační adresou Harryho Trumana nám Feldman ukazuje, jak změnit rám, a nenechat se uvěznit v republikánském rámování. S inaugurační adresou Kennedyho vysvětluje techniku ​​opakování. Kennedy používá opakování frází a použití klíčových slov v obrácených frázích, aby nás vtáhl do zásadního bodu, který dělal. Feldman používá Nixonovu rezignační řeč k ilustraci rozdílu mezi rámováním a rotací. Feldman říká, že: „Dobré rámování v řeči rozptyluje rozptýlení, takže vize roste plnější a živější a dává posluchači lepší šanci ocenit vyjádřené myšlenky. Otočení naopak posluchače rozptyluje nesprávným směrem. “ Ukázka rozloučení Ronalda Reagana s národem se používá jako příklad časového rámce příběhu a vtahuje publikum do příběhu řečníků. Druhá inaugurační adresa Billa Clintona slouží k ilustraci toho, jak dobrý začátek může nasměrovat posluchače k ​​vašemu bodu. Feldman končí s George W. Bushes Druhou inaugurační řečí, ukazuje, jak čirý objem opakování může mentálně podmínit osobu, aby byla vnímavá k principu. Použití těchto nástrojů s účastí, principy a příslibem progresivního hnutí může změnit americkou politickou kulturu.

Feldmanova kniha má co nabídnout každému demokratovi, ať už píše projevy, zapojuje se do hnutí zdola, nebo se jen hádá v diskusích u jídelního stolu. Jeho praktické příklady vám zajistí váš úspěch. Tuto knihu si přečtěte před příštím shromážděním své rodiny a přátel.

Video Návody: Kulatý stůl: Konopí -- Legislativní rámec a budoucí vývoj (Smět 2024).