Amanda's Story - Entry # 7
Neděle 7. září 2003

Operace je za dva dny. Nedávno jsem nepsal, protože o pocitech, které člověk zažívá předběžně, se dá říci jen tolik. Mohu vám to však říct, ale posledních pár dní je noční můra. Bez ohledu na to, jak jsem si jistý, že jsem naplánoval tuto operaci, v posledních několika dnech jsem měl pochybnosti. Stále mám myšlenky „co kdyby“. Ale ve svém srdci vím, že je to správná věc. Čekání je však absolutní mučení. Od této chvíle budu docela zaneprázdněn, tak doufejme, že to pomůže. Dnes musím dům uklidit, protože zítra přijde Tonyina máma, aby zůstala u nás. Tony mě dnes večer vezme do kina, aby mě dostala z domu. A zítra mám předběžnou návštěvu u lékaře, abych podepsal formuláře souhlasu, pak jdu do nemocnice, abych provedl předobjednávku, poté si nechám udělat nehty, protože to bude docela dlouho, než budu to můžu udělat znovu, a pak musím jít s Tonyho mámou na výjezd na dálnici, aby mě mohla následovat domů. Doufejme, že s tolik, aby mě zaměstnával čas uběhne rychle. Jen se bojím, abych si to vzal za sebou a abych se zotavoval doma. Doufám, že všechno půjde dobře, víte, co říkají, buďte opatrní, co si přejete .... Ale nebudu k tomu přistupovat s negativním postojem, rozhodl jsem se udělat to pro své zdraví a zdravý rozum a prostě si musím udržet své myšlenky pozitivní. Věci budou lepší. Mluvil jsem s dobrým kouskem dalších žen, které byly v podobné situaci jako já, a všechny mě ujistily, že toto rozhodnutí bylo nejlepším rozhodnutím, jaké kdy učinily. Říká se, že se teď cítí mnohem lépe. Modlil jsem se k Bohu, abych se tím dostal a on mi v minulém měsíci hodně pomohl, vím, že zůstane po celou dobu se mnou a dá mi sílu, kterou potřebuji.

Našel jsem web, který se zabývá neplodností a dělají článek o ženách, které nemohly mít děti. Jednou z otázek, které se ptá, je, jak jste dospěl k bodu, že jste s tím byli v pořádku. Nejsem si úplně jistý, jak jsem se dostal k tomuto bodu. Myslím, že vím, že budu mít vždy tu část, která mi připadá, jako bych vynechala něco velmi zvláštního, ale také vím, že pokud nebudu zdravý, nemohl bych být nejlepší mámou. Nemyslím si, že někdy bude okamžik, kdy s tím budeš v pořádku. Tyto pocity přicházejí a odcházejí. Pořád mám své okamžiky, kdy se cítím zpanikařen a říkám si: „Bože, nikdy nebudu mít dítě“, ale s postupem času se budou více rozkládat. Je to, jako bych to vždy věděl, ale pokaždé, když vás „zasáhne“, je to, jako byste si to znovu uvědomoval. Jedinou věcí, kterou mohu porovnat, je smrt milovaného člověka, poté, kdykoli o tom přemýšlíte, je to, jako by to jen vyskočilo a zasáhlo vás do žaludku pokaždé, ale postupem času se to nestane tak často. To neznamená, že když to bude bolet, tím méně bude myslím, že vaše mysl je mnohem schopnější zabránit tomu, aby se tyto myšlenky objevovaly tak často, jako tomu bylo na začátku. Nevím, jestli někdy přijde den, kdy jsem s touto realizací úplně v klidu. Bojím se, že po operaci se vyděsím nad tím, co jsem udělal, a chci to vzít zpět. To je vše tak konečné; Už nebudu čekat, až doktoři najdou lék, abych mohl mít dítě. Musím si jen připomenout, jaké to bylo za posledních 6 let mého života, a pamatovat si, že všechno se děje z nějakého důvodu, i když možná nevím, co je to za důvod.

***************

Poté, co utrpěla dvě potraty, polycystickou ovariální chorobu, endometriózu a Gravovu chorobu, rozhodla se mít hysterektomii, aby zmírnila její bolest. 9. září 2003 měla operaci.

Toto je Amanda poslední vstup před operací. Když se k tomu bude cítit, zkontrolujeme se s ní a uvidíme, jak se cítí, když je po všem.

Video Návody: Amanda's Story (Smět 2024).